Veveříkujeme aneb nehty na festival

Moji milí čtenáři,
po várce upovídaných článků tu mám další upovídaný, ale tentokrát doplněný i nějakou tou manikúrou! Je to zhruba čtyři hodiny, co jsem se probudila a hned utíkala fotit nehty, dokud jsou stále použitelné. Co za manikúru zvolit zrovna na festival? Dlouho, dlouho jsem seděla nad svými třemi krabicemi s laky a přemýšlela, jakou kombinaci zvolit. Protože jsem se měla nacházet na místě plném lidí, nakonec vyhrála neonka, která upozorní! :) A aby to nebyla taková obyčejná klasika, vylepšila jsme křiklavou barvičku lehkou vrstvou glitrů.

Pro ty z vás, komu se nechce číst moje sáhodlouhé dojmy z festivalu, tu mám něco k manikúře. ;)

 Jako základ jsem použila base coat značky Dermacol. Podklad pro neonku, aby lépe vynikla její zář, tvořil lak Rimmel London v odstínu 703 White Hot Love z řady Rita Ora. Oranžová neonka od Dermacolu v odstínu 16 NEON Smile mě naprosto uchvátila! Nikdy jsem si nemyslela, že oranžová může být tak pěkná. :) Nehty jsem lakovala večer, a tak rychlé schnutí (abych mohla jít brzy spát) bylo nezbytné. Rozhodla jsme se vyzkoušet vysoušeč laku, o němž si popovídáme jindy. "Dekorace" spočívala v glitter laku od Flormaru (odstín GL05), který obsahuje černo zlaté glitry. Nalakovala jsem ho pouze na prostředník a malíček, čímž jsem manikúře ozvláštnila vzhled. :)

A tady je ta festivalová část:
S několika známými jsme se rozhodli udělat si výlet na hrad Veveří a spojit ho s kulturní vložkou - festivalem.
Můj festivalový den začal v 6:30, kdy mě teta, která byla členkou naší party, vzbudila. Sbalily jsme se, nalíčily a vydaly se na cestu, po které jsme nasbíraly zbytek party.
Asi v devět hodin jsme dorazili na hlavní nádraží města Brna, odkud jsme dál měli pokračovat šalinou. Po cestě jsme se nasmáli, protože výluky na dané trase byly takové, že jsme několikrát přestupovali, poněvadž jsme špatně vystoupili (a to prosím, Brno známe). :D
Nakonec jsme se přecejen na místo dostali. Tím místem bylo Přístaviště, odkud jsme na hrad Veveří cestovali parníkem. Ve skutečnosti to parník v pravém slova smyslu nebyl, normální loď, ale parník zní tak nějak líp... :D
Na festivale to bylo fajn, všude spousta hudby, jídla a pití. Sluníčko svítilo (někdy až moc, takže koupě slamáků nás neminula), načež začalo pršet. Několik z nás zmoklo jako myš, jelikož pod stany nebylo dostatek místa pro všechny zúčastněné. Díky bože, za slamák....
Součástí vstupného byla prohlídka hradu, kam jste se mohli jít zchladit do hladomorny, nic zajímavější k vidění tam (dle mého nározu) nebylo...
Po posledním koncertě nás přistavěný autobus zavezl zpátky na hlavní nádraží. Neměli jsme naplánovanou cestu zpátky, takže když na nás jízdní řád křičel, že první vlak jede až v šest, a my tedy museli na tento spoj čekat pět hodin... no moc jsme se netváříli. Budova nádraží otevírá až ve čtyři ráno, a tak nám nezbylo než se ubytovat na pár hodin na zdejších lavečkách. Po hodině mrznutí a vyplítvání veškerých internetových dat na telefonu, jsme se vydali hledat nějaký nonstop. Našli!
Objednávku pěti čajů paní servírka okomentovala zdvihnutým obočím. Nutno podotknout, že čaj nebylo to, co nás zahřálo. A tak se stalo, že jsme se opět ocitli venku. Do otevření hlavního nádraží nás dělila asi hodina a půl, tudíž jsme se několikrát prošli na Svoboďák a zpátky.
Ve čtyři hodiny ráno nám konečně otevřeli budovu hlavního nádraží, kde jsme se občerstvili kafem, hodili sebou na lavečky a usli jako dudci. O půl šesté přistavěli vlak, nasedli jsme a hurá domů!
Osm hodin ráno a mě vítá moje nejmilovanější postel! ♥
Na závěr: Až budete čekat dvacet minut na vlak či autobus, vzpomeňte si na nás! ;) :D